Dáša Dvořáková

• Dodnes si pamatuju pocit strachu, se kterým jsem otevírala dveře na svoji první hodinu herectví (nebyla to moje volba, ale jeden z mnoha povinných předmětů)...

H. Smrčková: „Tak co od těchto hodin vlastně očekáváte?“

Já:  „Hlavně žádné scénky.“

H. Smrčková: upřímný smích (kdo ji zná, moc dobře ví)

A nestalo se. Opravdu to nebyly scénky, ale hodiny plné přirozenosti, hraní si, zkoušení si, improvizace, svobody, práce, vnímání ostatních, překvapení, energie… a přesto z toho všeho vznikala představení. Ale pro nás byla nejcennější ta cesta. Ono se řekne „Buď sám sebou“, ale najít sám sebe byla pěkná fuška.

Nejde to popsat, musí se to zažít. Nikdy jsem nevěřila, že já ryzí introvert, povedu jednoho dne tým a budu si užívat pozornosti…

Dáša Dvořáková (vedení finančního týmu v mezinárodní organizaci)